Autorem příspěvku Pavel Novák
A to je velká škoda. Občas máme potřebu věřit, že se nějaký stane. Obracíme se na víru. V duchu slibujeme cokoliv, jen aby se ten zázrak stal a my byli vyslyšeni. Ovšem život není o spravedlnosti. Je o přijmutí sebe sama a svého okolí. Okolí nezměníme. Sebe a svůj postoj k životu ano. Jen to nám dává možnost si života užívat a radovat se z něj.
V pátek odpoledne jsem při cestě na chalupu zavolal Bobánkovi /bubeník PIRILLA/ a ten mi mezi řečí sdělil, že jede s klukama v sobotu hrát do Domova pro seniory v Radkově Lhotě. „A já už jako do PIRILLA nepatřím??“ zněla moje reakce. „Určitě ano, ale teď toho máš moc a víme, že jedeš za rodinou na chalupu,“ ozvalo se na druhé straně. „V kolik tam má zítra být?“ ptal jsem se okamžitě. „Nejpozději ve dvě odpoledne.“
Ivan Němeček a Tomáš Tšpon v době svých začátků a perné práce pro socialismus…..
Asi se zarazíte, že rockeři jedou hrát do domova pro seniory. Vysvětlení je jednoduché. Náš kamarád Tomáš Tšpon tady již několik let bydlí. Je to už více jak 20 let, kdy jsme se dozvěděli, že se mu obrátil celý život naruby.
Tomáš zamlada…..
Diagnóza postupující nevyléčitelné choroby byla neúprosná. Tomáš, do té doby aktivní muzikant a rocker tělem i duší, začal svůj boj o čas. Roky nás navštěvoval na koncertech. Potom začal jezdit na vozíku a my v sobotu vyrazili za ním. Oslavoval „50“ let, a tak jsme mu přivezli hudební gratulaci.
Nikdo nehleděl na to, že místnost je stejně velká jako naše zkušebna. Nejprve jsme měli obavy, že se domov zřítí a sestry nás vyženou, když spustíme. O to větší radost jsme měli, když nakonec nakoukly a zpívaly s námi naše hity – Nářez, Patka, Netopýr…
Nikdo se nezajímal o aparaturu, o repertoár nebo cokoliv jiného. Všem šlo o jedno jediné. Udělat kamarádovi radost a splnit mu narozeninové přání. Snad se nám to podařilo.
Jinak si myslím, že je Tomáš přes to všechno strašně bohatý člověk. On totiž sebe nemění, ale má obrovskou moc. Měnit své okolí a lidi kolem sebe. Otevírat lidem oči a nutit je zamyslet se nad spoustou věcí. Mohl bych napsat mnoho stran, abych ze sebe dostal všechny pocity a myšlenky. Možná by to někdo mohl posuzovat za účelové, a proto to neudělám. Kdo mě zná, tak dokáže odhadnout, co mi jde od soboty hlavou.
Tome, Ty jsi děkoval nám po tom našem „happeningovém rockování“. Teď bych chtěl poděkovat já Tobě. Zcela jednoduše.
DÍKY TOME !!!
